HOT DOG

Večer přišla pozvánka na pravidelní středeční oběd členů ostravského HUBu. Dlouho jsem nebyla, výběr (hovězí líčka) dobrý, tak jsem se přihlásila.

Ve 12:00 jsem zasedla k připravenému stolu. Postupně jsme se shromáždili všichni (8 ks).

Jídlo nikde.

Po deseti minutách se Jitřenka rozhodla pourgovat dodavatele.

Jídlo nebude, neodešla objednávka.

Neva, venku je pěkně, jdeme na hromadnou procházku. Prý včera otevřeli bistro, kde jsou obří hot dogy. Nemám ráda vepřové, ale co už, nebudu trhat partu.

Bistro narvané. Jitřenka navrhla, že se romanticky najíme v parku. Objednali jsme si jídlo s sebou. Hot dogy byly fakt velké. Dala jsem si s chilli con carne. Alespoň trochu hovězího.

Při čekání jsme se bavili o čichačích jídla. Prý jsou to bretariáni a k jídlu jen čichají, nejí ho. Padl názor, že se natajňačku stejně cpou tukovýma rohlíkama. Nadnesen problém – když si bretarián objedná čichací menu (v Praze prý za 55 Kč), může se dále použít? Když je vyčichané?

Konečně jsme dostali objednané maxi párky v maxi rohlíku, zasypané chilli con carne a nějakou patlaninou. Byla asi jedna hodina, takže docela hlad.

Přešli jsme do parku na lavičku (rychle, hlad je hlad). Kousla jsem si do rohlíku. Polovina chilli, omáčky, bylinek … na novém kabátě. Ometla jsem se, vytřepala maso z rukávu, rozmázla omáčku po kabátě. Přišli mě navštívit holubi. Kolegové se smáli, až prskali hot dogy. Ale na rozdíl ode mne, ne na sebe.

Z jídla jsem nesnědla ani třetinu, většina upadla. Něco jsem měla i ve vlasech a v botě. Ale i tak jsem se najedla. A zítra můžu být bretarián, než vyčichám jídlo z kabátu, bude to chvíli trvat.

Příště raději ten tukový rohlík.